O čem se my lidé mezi sebou bavíme? Pochopitelně zpravidla o tématech, která jsou nám společná, která nás zúčastněné zajímají. A takovým univerzálním tématem, o kterém se dá mezi námi lidmi bavit kdykoliv a kdekoliv, jsou peníze. Protože právě ty jsou něčím, co zná a potřebuje každý a co tedy nenechává nikoho apatickým.
A tak se bavíme obvykle o tom, jak jich máme málo, což je už takový český folklór. Předháníme se v tom, kdo je na tom hůř, a to ani ne tak proto, že bychom chtěli být litováni, ale proto, aby nám ostatní nezáviděli. Protože kdybychom se chlubili tím, jak skvěle jsme finančně zajištění a co všechno si můžeme se svými příjmy a úsporami dovolit, určitě by se objevil někdo, kdo by o nás začal šířit nepříjemné zvěsti. Třeba že krademe a podobně.
Ale ne vždy se svými finančními problémy takto veřejně chlubíme. Troufnul bych si tvrdit, že na svou finanční situaci nadávají hlavně ti, kteří na tom nejsou zase až tak špatně. Protože ti, kdo na tom vážně špatně jsou, se za tento svůj stav zpravidla stydí. A když jsou rozumní, hledají způsoby, jak se ze svých těžkostí dostat. A obvykle si najdou nějakou tu dost výhodnou půjčku.
Lidé v nesnázích si tedy berou třeba nebankovní hypotéky. Dají tu do zástavy svoji nemovitost a pak bez problémů získají tento podle potřeby podnikatelský nebo spotřebitelský úvěr, jímž financují to, na co by jinak neměli.
A pak? Pak se třeba chlubí tím, jak dobře se jim vede. Což my Češi také často děláme. Mnohdy se chlubíme tím, jak na tom jsme dobře. A to hlavně proto, aby nám ti kolem nás záviděli. A mohli se třeba závistí ukousat.
A když si někdo vezme nebankovní hypotéku, vhodně ji zužitkuje a také v pořádku splatí, může se také ocitnout mezi těmi, kdo si nemohou stěžovat. A kdo si třeba i vysloveně pochvalují. A když na to přijde, i vy k nim můžete patřit. Stačí jen mít nějakou nemovitost, kterou by se ručilo.
